Moje oblíbená parodická teorie tvrdí, “že alespoň 70 % informací zveřejněných na internetu nejsou pravdivé”. Jakkoli toto číslo je přehnané, má poukázat na to, abychom nevěřili všemu, co na “internetu” píšou a byli kritičtí. Máme vůbec šanci rozlišit pravdu od lži na internetu? A proč je to právě v této době důležité?
Závěry z jedné nedávno zveřejněné studie říkají, že vymyšlené zprávy (označované jako “fake news”) se šíří na internetu rychleji, než zprávy pravdivé a že lež či nepravda má o 70 % větší šanci na sdílení. Důvody jsou jednoduché. Pravda bývá prozaická a více uvěřitelná, oproti tomu lež bývá barvitější, fantastičtější a daleko více překvapivější.
Co znamená dezinformace asi tušíte. Jde o lživou a klamnou informaci. Dezinformace se nezakládají na pravdě a mají za úkol podněcovat k šíření vykonstruovaných fám. Jak na internetu odlišit informaci od dezinformace? Vhodných vodítek může být několik.
Způsob šíření
Způsob šíření dezinformací je velmi prostý a má jediný cíl. Dostat se k velkému počtu adresátů a tomuto cíli je podřízeno vše.
- řetězové e-maily – tento tradiční nástroj, kterým se nejčastěji šíří hoaxy – nebezpečné, poplašné a zbytečné zprávy. Obdržíte e-mail od známého či neznámého adresáta, který doporučuje zprávu šířit dál. Závažnost a naléhavost sdělení je taková, že zprávu rozešlete všem svým známým. Nedělejte to.
- příspěvky na sociálních sítích – podobně jako řetězové e-maily, jen je forma šíření odlišná. Opět, nedělejte to prosím. Internet by byl mnohem příjemnější místo, kdyby nebyl zaplaven těmito zbytečnými informacemi.
- dezinformační weby samotné – na tyto je odkazováno zpravidla v řetězových e-mailech a postech na sociálních sítích. Dezinformační weby nemají prostředky na inzerci ve vyhledávačích a tak získávají prostor samotným sdílením uživateli.
Po útocích z 11. září 2001 se po internetu šířil hoax, který spojoval údajné registrační číslo Q33NY jednoho z letadel se skrytou zprávou. Ta se objeví až po zapsání fiktivního čísla písmem WIngdings.
Dezinformační weby
Dezinformační weby nebo webové stránky záměrně šíří nepravdu formou propagandy či dezinformačních kampaní. Jejich cílem je zmást případného čtenáře či nabídnout informace “té druhé strany” a předkládat je jako pravdivé.
Existuje poměrně dobře zmapovaný seznam dezinformačních webů v Česku. Pokud narazíme na informace z těchto stránek, měli bychom zbystřit a rozhodně omezit sdílení takových informací. Weby šířící dezinformace v souvislosti s politickými konflikty některých zemí, mohou být zablokovány.
Součástí je naléhavé sdělení
Součástí dezinformací bývá i naléhání na příjemce informace, aby tuto informaci šířil dál ve své internetové bublině, ať už formou přeposlání e-mailu svým přátelům nebo sdílením příspěvku na sociálních sítí. Velmi často se setkáte s naléháním typu “sdílejte, než to smažou” nebo taky “tradiční média o tom mlčí” či prosté sdělení, že je to “skutečná pravda”.
Uvěřitelný příběh
Dezinformace se často šíří i formou osobního příběhu, který se stal, ale je velmi těžké jej ověřit. Může začínat slovy: “Jedna moje známá má známou, která slyšela od své známé…” Dokážete si jistě představit, kam to vede.
Proč dezinformace vznikají
Nejčastěji vznikají z důvodu prosazení nějakého ekonomického zájmu či politického názoru a příjemce té zprávy má pomoci tento zájem/názor prosadit pomocí šíření informace dále.
Jak se zachovat
Nedokážeme bohužel poradit univerzální návod k rozlišení pravdivé a nepravdivé informace. Takový neexistuje. Co ale doporučujeme, je přemýšlet a ověřovat přijaté informace, a to nejlépe ještě dříve, než stiskneme tlačítko “Sdílet” nebo “Přeposlat”.
Nezapomínejme prosím, že dezinformace mohou mít v sobě i nechtěný obsah ve formě malware nebo phishingu (o druzích kybernetických útoků jsme psali v dřívějším článku) a to zejména proto, že dezinformace se velice dobře šíří a příjemci zpráv jsou snadnější obětí.
Při obraně před malwarem, phishingem a dalšími bezpečnostními hrozbami pro uživatele, máme pro naše zákazníky produkt WIA Bezpečný internet, který je aktivován zdarma k rezidenčním tarifům DSL, Optiky a WIA Internetu.